Ukrajinština Čeština

Společnost Ivana Kondura


Kdo byl Ivan Kondur

Ivan Kondur

Ivan Kondur přišel do Československa jako jeden z mnoha vojáků Západoukrajinské lidové republiky. V sedmnácti letech byl odveden do Rakousko-Uherské armády a zúčastnil se bojů první světové války. Se svojí jednotkou bojoval na Italských hranicích kdesi v Alpách, kde byl na sklonku války zajat. Po návratu ze zajetí se aktivně zapojil do bojů za nezávislost Ukrajiny. Byl jízdním vojákem u 1. horské brigády Ukrajinské Haličské armády, bojující proti okupačním vojskům Polska. Po porážce a ústupu jednotek této armády na Slovensko byl s ostatními internován v zajateckém a utečeneckém táboře v Německém Jablonném. V roce 1921 je spolu s ostatními přesunut do Josefova, kde žije do roku 1922. Po roce 1922, pracuje především jako zemědělský dělník na několika místech v Čechách. Ve třicátých letech zakládá rodinu, okupaci prožil nedaleko Prahy a po válce se s rodinou usadil nejprve na Karlovarsku, odkud později odchází na Šumavu, do malé vesničky Nicov na Prachaticku, kde žije až do své smrti v roce 1971. Po celou dobu svého působení v táborech aktivně pracoval v celé řadě spolků. Aktivně se zapojoval do práce ve spolcích i poté. co z tábora v Josefově odešel.

Proč "Společnost Ivana Kondura"

Ivan Kondur byl řadový voják, proč tedy jeho společnost? Možná právě proto, že byl "jen" obyčejným vojákem, jedním z mnoha, kteří do Československa přišli, když jim bylo nejhůř. Byl jedním z mnoha jedinců, vojáků i civilistů, kteří v prvorepublikovém Československu zůstali, poté, když byli donuceni okolnostmi svoji vlast opustit. Neodešel do Ameriky, jako řada jeho přátel, spolupracovníků, kolegů, když jim to Československé úřady umožnili a nabídli. Nevrátil se domů, jako řada jiných, když jim to, pro změnu, úřady Sovětského Svazu nabídli. Zůstal zde, založil rodinu a prožil svůj život jako "obyčejný" člověk, a takových zde zůstala drtivá většina.

O co Společnost Ivana Kondura usiluje:

Především bychom byli velice rádi, kdyby se nám podařilo najít a oslovit potomky těch Ukrajinců. kteří do Československa přišli po obsazení západní Ukrajiny Polskem, případně sovětským Ruskem.
Rádi bychom zmapovali a hlavně popularizovali život a činnost jednotlivců i skupin z řad Ukrajinských běženců, především v době první republiky, protože aktivity byli velice bohaté a různorodé, zejména po kulturní a vzdělávací linii jejich života.
Chtěli bychom se pokusit zmapovat i životy a osudy běženců v době po druhé světové válce, tedy v době, kdy už tady žili řadu let a založili zde rodiny. Většina z nich zde prožila celý svůj život, žili a pracovali až do své smrti. Ovšem řada z nich byla násilně odvlečena do Sovětského svazu a nikdo o nich už neslyšel.
Vzhledem k tomu, že většina ukrajinských běženců byla donucena přerušit veškeré styky s otčinou a se svojí rodinou na Ukrajině, rádi bychom byli nápomocní těm, kteří o to budou stát s nalezením ukrajinské rodiny. Máme s tím již své zkušenosti a také kontakty na Ukrajině, které bychom mohli využít pro vyhledání rodinných příslušníků.

NAHORU
Copyright © 2011 - 2013 (Petr Novák - Společnost Ivana Kondura).
Poslední aktualizace: 14.6.2013